Jdi na obsah Jdi na menu
 


O jednom psím koncentráku

3. 9. 2013

 

Jako k většině „jorkařů“ u nás, i ke mně se koncem letošního července dostala zpráva o týraných jorcích v polské chovatelské stanici. Pravda, je již září, ale kdykoli se podívám na svojí minismečku, nebo potkám jorečka na procházce, vzpomenu si na ta nebožátka z klecí.     Nemohu pochopit, co dotyčnou chovatelku vedlo k tak odpornému nakládání s bezbrannými pejsky.

 Nedokážu ani pochopit, jak si mohla myslet, že bude zvládat péči o tolik zvířat /tedy pokud o tom někdy vůbec uvažovala/.

 Nechápu, když viděla ten humus všude, že jim to neuklidila.

 Při takovém počtu zvířat není vůbec jednoduché zajistit čistotu, péči, venčení, krmení, veterinární péči atd. Také to vše stojí nemalé peníze. Na tolik psů by bylo potřeba několik odborných zaměstnanců.

 Nechápu ani její rodinu, pokud nějakou má, že jí buď nepomohli a nebo jí „nezpracovali“ tak, že by většinu pejsků odprodali nebo rozdali na mazlíčky, když to prostě nezvládala. A nechali si jen zvládnutelný počet.

 Strašné na tom všem je i to, že paní na jedné straně prezentovala svůj chov na výstavách a na druhé byla schopná mít doma psí koncentrák.

 A co na to klub, pod kterým chová a co FCI? Zubožené psy jí sebrali a ty „vyvolené = výstavní“ prý nechali? Jak mohou takovému člověku nechat byť jen jediné živé zvíře? Psi si nevybrali, že budou u ní bydlet. To ona jim udělala ty příšerné podmínky.

 Je úplně jedno jestli chce člověk chovat psy, kočky, koně, krávy, nebo cokoli jiného, vždy je jeho povinností vytvořit zvířatům takové podmínky, aby nestrádala. A pokud podmínky nemám, tak si je udělám a nebo nechovám.

 Bohužel tato množírna není jediná. Nejvíce jich je právě u malých plemen.

 Zájemce o štěně ani nenapadne, že chovatelka, jejíž psy sklízejí úspěchy na výstavách, může mít doma takovou hrůzu. Oni si jdou pro to své štěňátko.

 Zamyslet by se měli spíš představitelé klubů, jak předcházet takovým „chovům“.

 Nebudu zde uvádět jméno oné „chovky“ i když je to již veřejným tajemstvím. Zde je odkaz na tu hrůzu a prosím, neukazujte to dětem.


https://www.facebook.com/media/set/?set=a.572174959492693.1073741992.165209940189199&type=1

 

 Přeji všem pejskům, kteří to přežili, aby našli hodné a milující pánečky a mohli být konečně šťastní a veselí, prostě takoví jací jorci jsou.

 

Až si půjdete vybírat štěndo a je úplně jedno jestli zrovna jorečka nebo jiné plemeno, jděte k chovateli domů, nepřebírejte psa někde na parkovišti, chtějte vidět sourozence štěňátka, matku, případně ostatní psy. Poseďte, pohrajte si s nimi a také sledujte, jak se chovatel chová ke svým pejskům. Trošku špatně je přístup – tak honem, které chcete, zaplaťte mám na spěch. Správný chovatel si na vás udělá čas, vysvětlí vám co štěně potřebuje, dá vám informace nejlépe v tištěné podobě, sepíše kupní smlouvu, je s vámi v kontaktu, zodpoví vaše dotazy, pomůže a poradí. Vždyť prodává svůj s láskou odchovaný vrh a vy si kupujete kamaráda na spoustu let.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA